|
|
Využití nízkoteplotních zdrojů energie pro vzduchotechnické systémy v obytných budovách
Adam, Pavel ; Košičanová,, Danica (oponent) ; Horák, Petr (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část řeší tři vzduchotechnické (VZT) systémy. U prvního VZT systému, a to využití teplotního potenciálu zeminy/studniční vody jako zdroj energie pro předehřev příp. ochlazení čerstvého přiváděného vzduchu, je možno dosáhnout energ. úspor. Ty se v zimním období, při obj. průtoku vzduchu 150 m3/h a uvažované teplotě zeminy 4 a 8 °C, pohybují v rozmezí 227 - 359 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 6 kWh. V letním období pak 17 - 38 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 8 kWh. U VZT systému 2, tj. systému kombinující VZT a solární systém, byl výpočet proveden v poč. programu Trnsys pro 2 objekty - nízkoenergetický (NED) a dvoupodlažní (DD) dům - a 6 různých solárních systémů. U NED vychází u jednotlivých variant energ. zisky 49, 59 a 46 kWh za rok (při 2622 kWh/rok/vyt.). U DD jsou energ. zisky 86, 134 a 129 kWh (při 8988 kWh/rok/vyt.). U VZT systému 3, se jedná o systém bytového větrání, s kapalinovým okruhem se dvěma kompaktními výměníky tepla (dále KVT) na přívodu a odvodu vzduchu. Výsledky ukazují, že při objemovém průtoku vzduchu 150 m3/h lze, oproti větrání bez zpětného získávání tepla, v zimním období uspořit 1761 - 3148 kWh energie (16-hod a 24-hod provoz), při nárůstu potřeby elektrické energie 173 - 262 kWh. V rámci experiment. výzkumu byl vybudován měřící úsek umožňující měření VT. Následně proběhlo experiment. měření KVT z běžných materiálů. Ukázalo se, že vybraný výměník je vhodný pro instalaci v navržených systémech. Jeho účinnost se pohybuje v rozmezí 58 % - 82 % (při obj. průtocích vzduchu 570 - 55 m3/h. Měřící úsek byl optimalizován a měřeny různé vlásečnicové výměníky tepla. Jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 38 - 63 % (při obj. průtocích vzduchu 300 - 900 m3/h. Výměníky jsou nadále vyvíjeny a optimalizovány. Výsledky z měření CO2 v RD ukazují, že hodnoty koncentrace CO2 se blíží k hodnotě 5000 ppm. Přitom max. povolená hodnota je 1200 ppm.
|
|
|
Využití solární energie v energetickém zásobování rodinného domu
Siuda, Radim ; Škvařil, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je využití sluneční energie pro ohřev vody. První část je věnována shrnutí teoretických poznatků současného pasivního i aktivního využití solární energie. Druhá část práce pojednává o návrhu solárního systému pro rodinný dům. Ten bude realizován pomocí bivalentního systému, aby bylo zajištěno potřebné množství teplé vody během celého roku. V samotném závěru práce je provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Využití nízkoteplotních zdrojů energie pro vzduchotechnické systémy v obytných budovách
Adam, Pavel ; Košičanová,, Danica (oponent) ; Horák, Petr (oponent) ; Kabrhel,, Michal (oponent) ; Hirš, Jiří (vedoucí práce)
Teoretická část řeší tři vzduchotechnické (VZT) systémy. U prvního VZT systému, a to využití teplotního potenciálu zeminy/studniční vody jako zdroj energie pro předehřev příp. ochlazení čerstvého přiváděného vzduchu, je možno dosáhnout energ. úspor. Ty se v zimním období, při obj. průtoku vzduchu 150 m3/h a uvažované teplotě zeminy 4 a 8 °C, pohybují v rozmezí 227 - 359 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 6 kWh. V letním období pak 17 - 38 kWh, při nárůstu potřeby el. energie o 8 kWh. U VZT systému 2, tj. systému kombinující VZT a solární systém, byl výpočet proveden v poč. programu Trnsys pro 2 objekty - nízkoenergetický (NED) a dvoupodlažní (DD) dům - a 6 různých solárních systémů. U NED vychází u jednotlivých variant energ. zisky 49, 59 a 46 kWh za rok (při 2622 kWh/rok/vyt.). U DD jsou energ. zisky 86, 134 a 129 kWh (při 8988 kWh/rok/vyt.). U VZT systému 3, se jedná o systém bytového větrání, s kapalinovým okruhem se dvěma kompaktními výměníky tepla (dále KVT) na přívodu a odvodu vzduchu. Výsledky ukazují, že při objemovém průtoku vzduchu 150 m3/h lze, oproti větrání bez zpětného získávání tepla, v zimním období uspořit 1761 - 3148 kWh energie (16-hod a 24-hod provoz), při nárůstu potřeby elektrické energie 173 - 262 kWh. V rámci experiment. výzkumu byl vybudován měřící úsek umožňující měření VT. Následně proběhlo experiment. měření KVT z běžných materiálů. Ukázalo se, že vybraný výměník je vhodný pro instalaci v navržených systémech. Jeho účinnost se pohybuje v rozmezí 58 % - 82 % (při obj. průtocích vzduchu 570 - 55 m3/h. Měřící úsek byl optimalizován a měřeny různé vlásečnicové výměníky tepla. Jejich účinnost se pohybuje v rozmezí 38 - 63 % (při obj. průtocích vzduchu 300 - 900 m3/h. Výměníky jsou nadále vyvíjeny a optimalizovány. Výsledky z měření CO2 v RD ukazují, že hodnoty koncentrace CO2 se blíží k hodnotě 5000 ppm. Přitom max. povolená hodnota je 1200 ppm.
|
|
|
Využití solární energie v energetickém zásobování rodinného domu
Siuda, Radim ; Škvařil, Jan (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Předmětem této bakalářské práce je využití sluneční energie pro ohřev vody. První část je věnována shrnutí teoretických poznatků současného pasivního i aktivního využití solární energie. Druhá část práce pojednává o návrhu solárního systému pro rodinný dům. Ten bude realizován pomocí bivalentního systému, aby bylo zajištěno potřebné množství teplé vody během celého roku. V samotném závěru práce je provedeno ekonomické zhodnocení.
|
host ::
RSS.